Už v dávné historii patřily k životu člověka zábava, tanec nebo zpěv v různých podobách. Ani v našich končinách tomu nebylo jinak. Po těžké a namáhavé práci se lid potřeboval trochu zabavit, uvolnit, rozptýlit i rozveselit, a tak jak se střídaly roční období, přicházely na řadu různé zábavy a tancovačky (např. období masopustu, majálesy, dožínkové slavnosti), protože už tehdy se vědělo, že hudba a tance jsou projevem radosti, štěstí a zároveň účinným prostředkem aktivního relaxu. Hudba a tance již od pradávna patřily i k různým slavnostním událostem v soukromém životě lidí, takže nesměli chybět například ani na svatbách či námluvách. Prostě patří k pestrému společenskému životu lidí a vždy byly i stále budou kulturním projevem národa, z čehož vlastně také vznikl název „lidový tanec“ – tanec lidu.

Lidové tance se tančí v krojech

Lidový tanec – projev života obyčejných lidí

Právě prostí a obyčejní lidé z venkovských vrstev (pastýři, dřevorubci, rolníci…) měli výrazný podíl při tvorbě tanečního i hudebního projevu. Jelikož drtivá většina obyvatelstva byla v minulosti soustředěna na venkově, právě tam se vytvářelo množství lidových zvyků, tradic, písní a tanců. Lidové tance se ztotožňovali s jednotlivými oblastmi, kde vznikaly, a tak ještě i dnes zpozorujeme, že jiný lidový oděv – kroj a jiný lidový tanec je typický např. pro Myjavskou oblast a jiný například pro oblast Šariše, Oravy, Turca, Liptova nebo Gemeru.

Slovenský lidový tanec

Rozdělení lidového tance

Lidový tanec dělíme nejen podle oblastí a jednotlivých regionů, kde vznikl, ale obecně ho ještě rozdělujeme na mužské tance (např. mládenecké tance, odzemky, verbunky), ženské tance (např. chorovody, kola) a párové tance (např. polka, mazurka nebo kroutivé tance). Lidové tance umíme rozdělit i podle jejich vývinu, rozlišujeme např. pastevecké, zbojnické, rolnické, slavnostní – obřadní a zlidovělé tance (např. valčík, čtverylka). Lidové tance, tradice a slovenský folklór jsou skutečně krásným a velmi hodnotným dědictvím našeho národa, na které jsme a i můžeme být právem hrdí.